Prodloužení pracovní smlouvy: Co potřebujete vědět?

Maximální doba trvání

V zásadě platí, že pracovní poměr na dobu určitou lze opakovaně sjednat, a to bez omezení. To znamená, že zaměstnavatel s vámi může uzavřít novou smlouvu na dobu určitou i po skončení té předchozí, a to i vícekrát po sobě. Zákoník práce ale zavádí jistá omezení. Pokud by pracovní poměr na dobu určitou trval déle než 2 roky a byl by sjednán na dobu určitou i po třetí a po sobě jdoucí, změnil by se automaticky na dobu neurčitou. Toto pravidlo má chránit zaměstnance před zneužíváním smluv na dobu určitou ze strany zaměstnavatele.

Důležité je zmínit, že do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou se započítávají i předešlé pracovní poměry na dobu určitou mezi stejnými smluvními stranami. To znamená, že pokud jste u daného zaměstnavatele pracovali na dobu určitou například před rokem, tato doba se bude započítávat do zmíněné dvouleté lhůty. Existují i výjimky, kdy se pracovní poměr na dobu určitou netransformuje na dobu neurčitou. Jde například o případy, kdy je to odůvodněno objektivními důvody, jako je zastupování za jiného zaměstnance v době jeho nepřítomnosti.

Počet prodloužení

V případě smluv na dobu určitou záleží na tom, kolikrát už byla smlouva prodloužena. Zákoník práce totiž omezuje možnost opakovaného sjednávání smluv na dobu určitou, aby se zabránilo zneužívání takových smluv a obcházení práv zaměstnanců na dobu neurčitou.

Pokud pracovní poměr trval na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr, započítává se i tato doba do celkové délky trvání pracovního poměru. To znamená, že pokud zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr a následně s ním uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou, doba trvání dohody se započítá do celkové doby trvání pracovního poměru.

V případě, že pracovní poměr trval na dobu určitou a následně byl se zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou, započítává se doba trvání předchozího pracovního poměru na dobu určitou do délky trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. To znamená, že pokud zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele na dobu určitou a následně s ním uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou, doba trvání předchozího pracovního poměru se započítá do délky trvání pracovního poměru na dobu neurčitou.

Písemná forma

Prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou, respektive pokračování pracovního poměru po skončení sjednané doby, se řídí zákoníkem práce. Základní podmínkou pro platné prodloužení je písemná forma. To znamená, že jakákoli ústní dohoda o prodloužení je neplatná. Písemná smlouva musí být uzavřena nejpozději v den, kdy má původní pracovní poměr skončit. Pokud by byla smlouva uzavřena později, jednalo by se již o nový pracovní poměr, nikoli o prodloužení stávajícího. V praxi se často setkáváme s dodatkem k pracovní smlouvě, který upravuje délku trvání pracovního poměru. I v tomto případě platí, že dodatek musí být písemný a podepsaný oběma stranami. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci kopii prodloužené pracovní smlouvy nebo dodatku k ní. Písemná forma chrání obě strany pracovního poměru a slouží k předcházení případným sporům.

Srovnání prodloužení pracovní smlouvy a smlouvy na dobu neurčitou

Vlastnost	Prodloužení pracovní smlouvy	Smlouva na dobu neurčitou
Doba trvání	Dohodou stran, maximálně na 3 roky	Bez časového omezení
Výpovědní lhůta	Zákonná, minimálně 2 měsíce	Zákonná, minimálně 2 měsíce
Počet prodloužení	Maximálně 2x po sobě u stejného zaměstnavatele	Neomezeně

Dodatek k smlouvě

Tento dodatek upravuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, a to:

(jméno a příjmení), narozen/a (datum narození), bytem (adresa trvalého pobytu), dále jen „zaměstnanec“,

a

(název společnosti), se sídlem (adresa sídla), IČO: (IČO), zapsaná v obchodním rejstříku vedeném (soud), oddíl (oddíl), vložka (vložka), dále jen „zaměstnavatel“,

v návaznosti na pracovní smlouvu č. (číslo pracovní smlouvy) ze dne (datum uzavření pracovní smlouvy) (dále jen „pracovní smlouva“).

Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou, a to na období od (datum od) do (datum do). Ostatní ustanovení pracovní smlouvy, která nejsou tímto dodatkem dotčena, zůstávají v platnosti beze změn.

Tento dodatek je vyhotoven ve dvou stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom vyhotovení.

V (místo) dne (datum)

Ukončení během prodloužení

V některých případech může pracovní poměr na dobu určitou skončit i během sjednaného prodloužení. K tomu dochází nejčastěji dohodou smluvních stran, tedy zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se obě strany shodnou, že pracovní poměr již dále nepokračuje, sepíší písemnou dohodu o ukončení pracovního poměru. Tato dohoda musí obsahovat datum, od kterého pracovní poměr končí. Zaměstnanec má v tomto případě nárok na odstupné, pokud mu nevznikl nárok na odstupné z jiného důvodu. Pracovní poměr na dobu určitou může během prodloužení skončit i výpovědí ze strany zaměstnance. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výpovědní doba je v tomto případě dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce. Mezi tyto důvody patří například nadbytečnost zaměstnance, zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přeložení zaměstnavatele nebo jeho části, pokud s ním zaměstnanec nesouhlasí, nebo neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance. Výpovědní doba ze strany zaměstnavatele je také dvouměsíční a řídí se stejnými pravidly jako výpovědní doba ze strany zaměstnance.

Zkušební doba

Zkušební doba se sjednává v pracovní smlouvě a začíná běžet dnem, kdy zaměstnanec nastoupil do práce. Pokud se v pracovní smlouvě na sjednání zkušební doby zapomene, pak se má za to, že sjednána nebyla.

Zkušební doba může být sjednána maximálně na dobu tří měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucího zaměstnance, jímž se rozumí zaměstnanec, který na základě plné moci zastupuje zaměstnavatele navenek nebo jeho část, a u zaměstnance, se kterým je sjednáván pracovní poměr na dobu určitou delší než 6 měsíců, může být zkušební doba sjednána až na šest měsíců.

Účel zkušební doby

Zkušební doba je sjednána, aby si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřili, zda jim vzájemný pracovní poměr vyhovuje.

Ukončení pracovního poměru v průběhu zkušební doby

Během zkušební doby může dát každá ze smluvních stran (zaměstnanec i zaměstnavatel) pracovní poměr písemně ukončit, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba v tomto případě činí 15 dnů a začíná běžet dnem, kdy je výpověď doručena druhé smluvní straně.

Prodlužování zkušební doby

Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenní překážky v práci na straně zaměstnance, pro kterou nemůže konat práci v průběhu zkušební doby (např. dovolená, nemoc). Zkušební doba se neprodlužuje v případě, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu jiných překážek v práci na straně zaměstnance, např. z důvodu čerpání rodičovské dovolené.

Zkušební doba při prodloužení pracovního poměru

Pokud dojde k prodloužení pracovního poměru na dobu určitou, zkušební doba se již znovu nesjednává. Stejně tak se zkušební doba nesjednává ani v případě, kdy po skončení pracovního poměru na dobu určitou bude se zaměstnancem pokračovat v pracovním poměru na dobu neurčitou. V obou případech se má za to, že si zaměstnavatel i zaměstnanec již ověřili, zda jim vzájemný pracovní poměr vyhovuje.

Prodloužení pracovní smlouvy je jako další kapitola v knize, kterou společně píšeme s naším zaměstnavatelem. Může přinést nové výzvy, příležitosti k růstu a další řádky našeho profesního příběhu.

Zdeněk Novotný

Nemoc během prodloužení

Zaměstnanec se může ocitnout v situaci, kdy onemocní v průběhu sjednaného prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou. V takovém případě je důležité vědět, jaká práva a povinnosti z této situace plynou pro obě strany pracovního poměru. Pokud zaměstnanec onemocní během trvání prodloužené doby určité, vztahuje se na něj stejný režim jako v případě nemoci v průběhu původní doby určité. To znamená, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele po dobu prvních 14 dnů nemoci a následně nemocenské dávky od státu. Prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou samo o sobě nezakládá nárok na automatické prodloužení pracovního poměru o dobu nemoci. Pokud by pracovní poměr měl skončit v době, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, skončí pracovní poměr sjednaným dnem bez ohledu na nemoc. V případě pochybností a nejasností je vhodné obrátit se na příslušný odbor inspektorátu práce nebo na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Dovolená

Dovolená je důležitým aspektem pracovního práva, a to i v kontextu prodloužení pracovní smlouvy nebo pokračování pracovního poměru na dobu určitou. Zaměstnanec má právo na dovolenou i v případě, že jeho pracovní smlouva byla prodloužena nebo pokud jeho pracovní poměr pokračuje na dobu určitou. Délka dovolené se řídí zákoníkem práce a závisí na délce odpracované doby u daného zaměstnavatele. V případě prodloužení pracovní smlouvy se předchozí doba zaměstnání započítává do nároku na dovolenou. Zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené i v případě, že neodpracoval celý kalendářní rok. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci dovolenou v souladu se zákoníkem práce a s přihlédnutím k provozním možnostem. Dovolená by měla sloužit k regeneraci sil a čerpání energie.

Odstupné

V případě prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou nebo pokračování pracovního poměru po dobu určitou nevzniká nárok na odstupné. Odstupné je spojeno s ukončením pracovního poměru, a to konkrétně s výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů, které nesouvisí s osobou zaměstnance (např. organizační změny). Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na prodloužení stávající smlouvy na dobu určitou nebo na uzavření nové smlouvy na dobu určitou, pracovní poměr nadále pokračuje a nedochází k jeho ukončení. Zaměstnanec je tak i nadále zaměstnán a odstupné mu nenáleží.

Je důležité si uvědomit, že odstupné není automatickým právem zaměstnance při každém ukončení pracovního poměru. Jeho přiznání a výše se řídí zákoníkem práce a případně i kolektivní smlouvou. V případě pochybností je vhodné obrátit se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo, který vám poskytne relevantní informace a rady s ohledem na vaši konkrétní situaci.

Co když smlouva skončí?

S koncem smlouvy na dobu určitou se pojí nejeden otazník. Co se stane, když vaše smlouva doběhne a vy i váš zaměstnavatel máte zájem v tom, abyste u něj pracovali dál? V takovém případě je potřeba uzavřít novou smlouvu. Může jít opět o smlouvu na dobu určitou, ovšem s maximální délkou trvání tři roky. Během této doby je možné pracovní poměr prodloužit, respektive uzavřít novou smlouvu na dobu určitou, maximálně třikrát. Pokud by se smlouva prodlužovala nebo by se uzavírala nová smlouva na dobu určitou vícekrát, než je povoleno, považovala by se za smlouvu na dobu neurčitou. To s sebou přináší větší jistotu pro zaměstnance, ale i více povinností pro zaměstnavatele v případě ukončení pracovního poměru. Je však důležité si uvědomit, že i když se smlouva opakovaně prodlužuje, nemusí se automaticky změnit na smlouvu na dobu neurčitou. Vždy záleží na konkrétních okolnostech a na obsahu smluv.

Převedení na dobu neurčitou?

Prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou je běžnou praxí, ale co když toužíte po větší jistotě? Automatické převedení na dobu neurčitou po určité době bohužel nefunguje. Zákoník práce jasně stanovuje, že pracovní poměr na dobu určitou se prodlužuje nebo obnovuje novou smlouvou. Pokud by zaměstnavatel s vámi chtěl po uplynutí sjednané doby dále spolupracovat, musí s vámi uzavřít novou smlouvu, a to opět buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou.

Důležité je si uvědomit, že opakované uzavírání smluv na dobu určitou s krátkým časovým odstupem může být vnímáno jako obcházení zákona. V takovém případě by soud mohl na vaši žádost rozhodnout, že pracovní poměr trvá na dobu neurčitou.

Co dělat, když toužíte po jistotě a smlouvě na dobu neurčitou? Nebojte se o tom se zaměstnavatelem otevřeně bavit. Sdělte mu své představy a argumenty. Možná zjistíte, že i on má zájem na dlouhodobé spolupráci.

Nová pracovní smlouva?

Prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou je v českém pracovním právu běžnou praxí. Zaměstnavatelé ji často využívají v situacích, kdy si nejsou jisti, zda budou potřebovat zaměstnance i po uplynutí sjednané doby, nebo pokud je povaha práce sama o sobě dočasná. Zaměstnanci na druhou stranu mohou vnímat smlouvy na dobu určitou jako méně stabilní formu pracovního poměru, která jim neposkytuje tolik jistoty.

Zákoník práce umožňuje opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou, ale s určitými omezeními. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou, včetně všech prodloužení, nesmí přesáhnout 3 roky. Zároveň je možné pracovní smlouvu na dobu určitou se stejným zaměstnancem prodloužit, respektive uzavřít novou smlouvu, maximálně třikrát. Pokud by tato pravidla nebyla dodržena, považovala by se smlouva za smlouvu na dobu neurčitou.

Je důležité si uvědomit, že i během trvání pracovního poměru na dobu určitou má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako zaměstnanec na dobu neurčitou. To se týká například délky dovolené, výpovědní doby nebo nároku na nemocenskou.