Konec pracovní dřiny? Vše o skončení pracovního poměru

Důvody ukončení pracovního poměru

Existuje mnoho důvodů, proč může dojít k ukončení pracovního poměru a následnému ukončení smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Mezi nejčastější důvody patří dohoda obou stran, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel společně dohodnou na ukončení pracovního poměru. Tato varianta je obvykle nejméně konfliktní a pro obě strany nejpřijatelnější. Dalším častým důvodem je výpověď, kterou může dát jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Výpovědní doba je v tomto případě dána zákoníkem práce nebo pracovní smlouvou. Výpověď ze strany zaměstnance může být dána z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce, jako je například nadbytečnost zaměstnance, neuspokojivé pracovní výsledky nebo reorganizace firmy. Méně častým, ale závažnějším důvodem ukončení pracovního poměru je okamžité zrušení pracovního poměru. K tomuto kroku může přistoupit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to pouze z taxativně vymezených důvodů stanovených zákoníkem práce. Na straně zaměstnance se může jednat například o neplacení mzdy ze strany zaměstnavatele, na straně zaměstnavatele pak o závažné porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance. Ukončení pracovního poměru je komplexní problematika a je vždy vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka, například právníka specializujícího se na pracovní právo.

Dohoda o skončení pracovního poměru

Dohoda o skončení pracovního poměru, často nazývaná také dohoda o rozvázání pracovního poměru, představuje oboustranně výhodný způsob, jak ukončit pracovní poměr. Na rozdíl od výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru vyžaduje dohoda souhlas jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Dohoda musí být vždy sepsána písemně a obě strany obdrží po jednom vyhotovení. Obsah dohody o skončení pracovního poměru není striktně dán zákoníkem práce, nicméně je vhodné uvést v ní alespoň tyto náležitosti: údaje o smluvních stranách (zaměstnanec a zaměstnavatel), datum vzniku pracovního poměru, datum skončení pracovního poměru, důvod skončení pracovního poměru (není povinný), případné nároky zaměstnance a zaměstnavatele, datum a podpis obou stran.

Výpověď ze strany zaměstnance

Výpověď ze strany zaměstnance představuje jednostranný právní akt, kterým zaměstnanec projevuje vůli ukončit svůj pracovní poměr u daného zaměstnavatele. Pro platnost výpovědi je třeba dodržet zákonem stanovené náležitosti, zejména písemnou formu a doručení zaměstnavateli. Zaměstnanec nemusí ve výpovědi uvádět důvod svého rozhodnutí, ledaže to zákoník práce v určitých případech vyžaduje (např. u výpovědi z důvodu přechodu na jinou práci). Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a činí zpravidla dva měsíce. Zákoník práce však umožňuje zkrácení či prodloužení této lhůty v závislosti na délce trvání pracovního poměru nebo na základě dohody smluvních stran. Během výpovědní doby se pracovní poměr považuje za platný a obě strany jsou povinny dodržovat svá práva a povinnosti. Zaměstnanec má během této doby nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání. Ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance je častým jevem a představuje legitimní způsob, jak ukončit pracovní poměr.

Výpověď ze strany zaměstnavatele

Výpověď z strany zaměstnavatele představuje jednostranný právní akt, kterým zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr se zaměstnancem. Pro platnost výpovědi je nezbytné dodržet striktní podmínky dané zákoníkem práce, a to jak po stránce formální, tak i obsahové. Zaměstnavatel musí mít pro výpověď vždy důvod, který je zákonem stanoven. Mezi tyto důvody patří například nadbytečnost zaměstnance z důvodu organizačních změn, neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance i přes poskytnutí výstrahy, nebo dlouhodobá pracovní neschopnost. Výpověď musí být dána písemně a doručena zaměstnanci, jinak je neplatná. V dokumentu musí být jasně specifikován důvod výpovědi a také den, kdy pracovní poměr končí. Zaměstnanci následně náleží výpovědní doba, během které je povinen dále vykonávat svou práci. Délka výpovědní doby se liší a odvíjí se od délky trvání pracovního poměru.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru představuje krajní řešení ukončení pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Na rozdíl od výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru, dochází k okamžitému zrušení ze dne na den, bez nutnosti dodržet výpovědní lhůtu. Zákoník práce jasně definuje důvody, kdy je možné k tomuto kroku přistoupit.

Pro zaměstnance je to možné v situaci, kdy je bezprostředně a vážně ohroženo jeho zdraví z důvodu, že zaměstnavatel neplní své povinnosti. Dále pak v případě, že zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí splatnosti. Zaměstnavatel může přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru, pokud zaměstnanec hrubě poruší pracovní kázeň nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Je důležité si uvědomit, že okamžité zrušení pracovního poměru je závažným krokem s právními důsledky pro obě strany. Vždy je vhodné nejprve zvážit mírnější varianty ukončení pracovního poměru a v případě pochybností se poradit s odborníkem na pracovní právo.

Zkušební doba a její ukončení

Zkušební doba je institut pracovního práva, který umožňuje oběma stranám pracovního poměru, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, vyzkoušet si vzájemnou spolupráci a ověřit si, zda jim vyhovují podmínky a náplň práce. Během zkušební doby může kterákoli ze stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou.

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době se řídí § 66 Zákoníku práce. Zaměstnanec i zaměstnavatel musí dodržet zákonem stanovenou výpovědní lhůtu, která činí 15 dnů. Výpovědní lhůta začíná běžet dnem následujícím po doručení písemné výpovědi druhé straně. Pracovní poměr pak končí uplynutím výpovědní lhůty.

Důležité je zmínit, že výpověď ve zkušební době nemusí být odůvodněna. Zaměstnavatel tak nemusí uvádět žádný důvod, proč se rozhodl ukončit pracovní poměr se zaměstnancem ve zkušební době. Stejně tak i zaměstnanec může odejít ze zaměstnání bez udání důvodu.

Odstupné při skončení pracovního poměru

Při ukončení pracovního poměru může mít zaměstnanec nárok na odstupné. Jde o jednorázovou platbu od zaměstnavatele, která má sloužit jako určitá finanční nárazník po ztrátě zaměstnání. Nárok na odstupné však nevzniká ve všech případech. Zákoník práce jasně definuje, kdy na něj máte právo. Základní podmínkou je, že pracovní poměr skončil z důvodů, které nejsou na straně zaměstnance, například: výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn nebo rušení firmy. Dále pak při dohodě o ukončení pracovního poměru, pokud je tato dohoda uzavřena z iniciativy zaměstnavatele nebo z důvodů, pro které by mohl dát zaměstnavatel výpověď. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce stanovuje tři stupně odstupného: odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, odstupné ve výši dvou průměrných výdělků, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, odstupné ve výši tří průměrných výdělků, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Je důležité si uvědomit, že nárok na odstupné nevzniká, pokud vám byl ve stejnou dobu nabídnut jiný vhodný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele a vy jste jej odmítli.

Způsob skončení pracovního poměru	Výpovědní doba	Odstupné
Dohodou	Libovolná, dle dohody stran	Ano, dle dohody stran, není povinné
Výpovědí ze strany zaměstnance	2 měsíce	Ne
Výpovědí ze strany zaměstnavatele	2 měsíce	Ano, ze zákona minimálně 2 měsíční platy (dle délky pracovního poměru)
Okamžité zrušení pracovního poměru	Nevztahuje se	Ano, dle okolností

Důležité dokumenty a náležitosti

Při skončení pracovního poměru a ukončení smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je nezbytné věnovat pozornost důležitým dokumentům a náležitostem. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek, a to i bez žádosti zaměstnance. Pracovní posudek musí obsahovat informace o průběhu a ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec by si měl zkontrolovat jeho správnost a úplnost. Dalším důležitým dokumentem je zápočtový list, který slouží jako doklad o ukončení pracovního poměru a obsahuje informace o délce zaměstnání a odpracované době. Zaměstnanec by si měl ověřit, zda jsou údaje v zápočtovém listu správné. V případě ukončení pracovního poměru dohodou může být sepsána dohoda o ukončení pracovního poměru, která musí být v písemné formě a podepsána oběma stranami. V dohodě by měly být uvedeny důvody ukončení pracovního poměru, datum ukončení a další sjednané podmínky.

Práva a povinnosti po skončení

Po ukončení pracovního poměru, ať už dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením, má zaměstnanec i zaměstnavatel určitá práva a povinnosti. Zaměstnanec má například právo na odstupné, pokud na něj splňuje zákonné podmínky. Dále má nárok na vypořádání mzdy za odpracovanou dobu, včetně náhrady za nevyčerpanou dovolenou. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek a zápočtový list nejpozději v den skončení pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že i po skončení pracovního poměru se na obě strany vztahují některé povinnosti z dřívějšího pracovního poměru, například mlčenlivost o obchodním tajemství. V případě nejasností nebo sporů je vhodné obrátit se na příslušný odborový orgán nebo na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Hledání nové práce a rekvalifikace

Konec pracovního poměru, ať už z důvodu dohody, výpovědi nebo skončení na dobu určitou, s sebou přináší mnoho otázek a nejistoty. Jednou z nich je bezesporu hledání nové práce. Pro mnohé je tato situace impulsem k zamyšlení nad dosavadní kariérou a možností rekvalifikace. Trh práce se neustále vyvíjí a některé profese ztrácejí na atraktivitě, zatímco jiné naopak nabývají na významu. Ukončení smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak může být ideální příležitostí k získání nové kvalifikace a rozšíření možností uplatnění na trhu práce. Existuje celá řada rekvalifikačních kurzů, ať už placených státem, nebo v režii soukromých firem, které vám pomohou získat potřebné znalosti a dovednosti pro váš nový profesní start. Nebojte se této výzvy a berte ji jako šanci posunout se v životě dál.

Podpora v nezaměstnanosti

Po skončení pracovního poměru nebo ukončení smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ať už z důvodu dohody, výpovědi, či jiného důvodu, může mít bývalý zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tato podpora, poskytovaná Úřadem práce ČR, slouží jako částečná náhrada mzdy a pomáhá překlenout období, než si člověk najde nové zaměstnání.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká automaticky a je podmíněn splněním několika podmínek. Mezi ty patří dosažení určitého věku, evidence na Úřadu práce a odpracování dostatečné doby v posledních dvou letech. Výše podpory se odvíjí od předchozí mzdy a délky odpracované doby. Během pobírání podpory je uchazeč o zaměstnání povinen aktivně si hledat práci a spolupracovat s Úřadem práce.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

Při ukončování pracovního poměru, ať už z vaší iniciativy nebo ze strany zaměstnavatele, je snadné udělat chybu, která vás může stát čas, peníze a zbytečné nervy. Jednou z nejčastějších chyb je nevěnování dostatečné pozornosti výpovědní lhůtě. Ta je pro obě strany závazná a její nedodržení může mít nepříjemné následky. Zaměstnanci se také často zapomínají písemně domluvit na všech detailech odchodu, jako je například předání práce, nevyčerpaná dovolená nebo zápočtový list. Vždy trvejte na písemné formě dohody, abyste se vyhnuli případným sporům v budoucnu. Pamatujte, že i zdánlivě banální chyba může mít nepříjemné následky. Nebojte se obrátit na odborníka, který vám s ukončením pracovního poměru pomůže a poradí, jak se vyhnout zbytečným komplikacím.

Skončení pracovního poměru je jako zavření knihy. Některé kapitoly byly vzrušující, jiné nudné, ale všechny dohromady tvoří příběh. A i když se kniha zavírá, příběh pokračuje dál.

Zdeněk Dvořák

Užitečné kontakty a instituce

V případě nejasností ohledně skončení pracovního poměru nebo ukončení smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je vhodné obrátit se na relevantní instituce a odborníky, kteří vám poskytnou potřebné informace a rady.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je klíčovým orgánem státní správy v oblasti pracovního práva. Poskytuje informace o pracovněprávních předpisech, možnostech řešení pracovních sporů a sociálním zabezpečení.

Další užitečnou institucí je Inspektorát práce, který dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatelů. Můžete se na něj obrátit s podnětem, pokud se domníváte, že váš zaměstnavatel porušuje vaše práva.

V případě sporu se zaměstnavatelem je vhodné obrátit se na odbornou právní pomoc. Advokát specializující se na pracovní právo vám poskytne odborné poradenství a zastoupí vás v případném soudním řízení.