Výpovědní lhůta: Jak ji spočítat a na co si dát pozor?

Zákoník práce

Zákoník práce upravuje všechny důležité aspekty pracovního poměru, a to včetně jeho ukončení. Výpovědní lhůta, tedy doba, po kterou musí zaměstnanec i zaměstnavatel dodržovat svá práva a povinnosti po podání výpovědi, je jedním z nich. Její délka se řídí § 48 Zákoníku práce a je závislá na délce trvání pracovního poměru.

Délka u zaměstnavatele

Délka u zaměstnavatele hraje klíčovou roli při určování délky výpovědní lhůty. Výpovědní lhůta je zákonem stanovená doba, po kterou musí zaměstnanec i zaměstnavatel dodržovat pracovní poměr po doručení výpovědi. Čím déle u zaměstnavatele pracujete, tím delší výpovědní lhůta vám náleží. Základní výpovědní lhůta je dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Délka u zaměstnavatele se počítá od data nástupu do zaměstnání u daného zaměstnavatele. Do této doby se započítávají všechny doby trvání pracovního poměru, a to i předešlé, pokud mezi nimi není delší přestávka než 6 měsíců. To znamená, že pokud jste u zaměstnavatele pracovali například před 3 lety 2 roky a nyní u něj pracujete znovu 1 rok, vaše celková délka u zaměstnavatele pro účely výpočtu výpovědní lhůty je 3 roky.

Po uplynutí 1 roku trvání pracovního poměru se základní dvouměsíční výpovědní lhůta prodlužuje o jeden měsíc. Za každý další rok trvání pracovního poměru se lhůta prodlužuje o další měsíc, maximálně však o 3 měsíce. To znamená, že maximální délka výpovědní lhůty v České republice je 5 měsíců.

Výpovědní doba v délce

Výpovědní doba v délce záleží na tom, kdo podává výpověď a z jakého důvodu. Zákoník práce rozlišuje výpovědní dobu pro zaměstnance a zaměstnavatele a také pro případy výpovědi z důvodu organizačních změn nebo pro nadbytečnost.

Pro výpočet délky výpovědní doby je klíčové datum doručení výpovědi druhé straně. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsí

Začátek běhu lhůty

Výpovědní lhůta je daná zákoníkem práce a začíná běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně. To znamená, že pokud dáte výpověď v pondělí a druhá strana ji převezme v úterý, výpovědní lhůta začne běžet ve středu. Je důležité si uvědomit, že den doručení se do výpovědní lhůty nezapočítává.

Výpočet výpovědní lhůty se řídí zákoníkem práce a závisí na délce trvání pracovního poměru. Základní výpovědní lhůta je dvouměsíční a platí pro obě strany pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, je výpovědní lhůta zkrácena na jeden měsíc. Pro zaměstnavatele se výpovědní lhůta prodlužuje v závislosti na délce trvání pracovního poměru zaměstnance u daného zaměstnavatele.

Je důležité si uvědomit, že existují i ​​výjimky z těchto pravidel. Například v případě dohody o skončení pracovního poměru se výpovědní lhůta neuplatňuje. Stejně tak existují i ​​další důvody pro skončení pracovního poměru, u kterých se výpovědní lhůta neuplatňuje, jako je například okamžité zrušení pracovního poměru.

Konec pracovního poměru

Výpovědní lhůta je časový úsek, který musí zaměstnanec i zaměstnavatel dodržet od chvíle, kdy dají výpověď z pracovního poměru, do jeho skutečného skončení. Je to jakási ochranná doba, která má oběma stranám poskytnout čas na nalezení nového zaměstnání, respektive nového zaměstnance. Délka výpovědní lhůty se řídí zákoníkem práce a v základu činí dva měsíce. Tato lhůta běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

Důležité je si uvědomit, že existují i ​​případy, kdy se základní dvouměsíční lhůta prodlužuje. Zákoník práce stanovuje delší, tříměsíční výpovědní lhůtu v případě, že dává výpověď zaměstnavatel a zaměstnanec u něj odpracoval alespoň 10 let. Stejně tak se lhůta prodlužuje v případě výpovědi z důvodu organizačních změn nebo rušení zaměstnavatele, a to o jeden měsíc pro každého započatý rok zaměstnání u tohoto zaměstnavatele, maximálně však o 3 měsíce.

Výpočet výpovědní lhůty tedy není složitý, je ale potřeba znát všechny okolnosti daného pracovního poměru a brát v potaz i případné odchylky od zákoníku práce, které si strany sjednaly v pracovní smlouvě. Vždy je vhodné si veškeré informace ověřovat a v případě nejasností se obrátit na odborníka.

Speciální případy

Výpovědní lhůta se řídí zákoníkem práce a v určitých případech se může lišit od standardních dvou měsíců. Těhotenství a mateřská dovolená představují specifickou situaci. Zaměstnavatel nemůže dát ženě výpověď v době těhotenství ani v době, kdy je na mateřské dovolené. Výjimku tvoří zrušení firmy nebo stěhování firmy, i tak ale musí dát zaměstnavatel ženě odstupné. Výpovědní lhůta se také liší u pracovního poměru na dobu určitou, kde je lhůta kratší, a to jeden měsíc. Pokud ale pracovní poměr trvá méně než jeden rok, je výpovědní lhůta 15 dní. Důležité je zmínit i případy, kdy může dát zaměstnanec výpověď z pracovního poměru bez udání důvodu a s kratší, dvoutýdenní výpovědní lhůtou. To se týká situací, kdy je ohroženo zdraví zaměstnance, neobdržel mzdu včas nebo se stal obětí šikany na pracovišti. Vždy je ale nutné si ověřit konkrétní podmínky v zákoníku práce nebo se poradit s odborníkem.

Výpovědní lhůta se řídí zákoníkem práce a její délka závisí na délce trvání pracovního poměru.

Božena Němcová

Dohoda o prodloužení

Výpovědní lhůta se počítá ode dne následujícího po doručení výpovědi a trvá minimálně dva měsíce. V některých případech, například na základě pracovní smlouvy nebo kolektivní smlouvy, může být výpovědní lhůta delší. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, je možné výpovědní lhůtu prodloužit. Tato dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Prodloužení výpovědní lhůty může být výhodné pro obě strany. Zaměstnanec získá více času na hledání nového zaměstnání a zaměstnavatel má více času na nalezení a zaučení nového pracovníka. Dohoda o prodloužení by měla obsahovat datum, od kdy do kdy se výpovědní lhůta prodlužuje, a podpisy obou stran.

Je důležité si uvědomit, že prodloužení výpovědní lhůty se nevztahuje na případy, kdy je dána výpověď z důvodu hrubého porušení pracovních povinností nebo v souvislosti s organizačními změnami. V těchto případech se standardní výpovědní lhůta nemění.

Dohoda o zkrácení

V některých případech se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout na zkrácení zákonné či smluvně stanovené výpovědní lhůty. Taková dohoda musí být vždy písemná, jinak je neplatná. Zkrácení výpovědní doby je plně v kompetenci obou stran a zákon nestanovuje žádné minimální lhůty. To znamená, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem můžou dohodnout i na ukončení pracovního poměru třeba z dne na den, pokud jim to oběma vyhovuje.

Důležité je si uvědomit, že dohoda o zkrácení výpovědní lhůty je možná pouze za předpokladu, že s ní obě strany souhlasí. Zaměstnavatel nemůže jednostranně zkrátit zaměstnanci výpovědní dobu a stejně tak zaměstnanec nemůže zkrátit výpovědní dobu jednostranně zaměstnavateli. Vždy je potřeba dosáhnout oboustranné dohody.

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem na zkrácení výpovědní doby dohodnou, je vhodné tuto dohodu sepsat jako dodatek k pracovní smlouvě nebo alespoň jako samostatný dokument s oběma podpisy. Tím se předejde případným sporům a nedorozuměním v budoucnu.

Nemoc během výpovědi

V případě nemoci během výpovědní lhůty se mnoho lidí ptá, jak to ovlivní délku jejich setrvání v zaměstnání. Dobrá zpráva je, že nemoc výpovědní lhůtu neukončuje, ale pozastavuje. To znamená, že dny, kdy jste v pracovní neschopnosti, se do výpovědní lhůty nepočítají.

Délka pracovního poměru	Výpovědní lhůta
Kratší než 1 rok	1 měsíc
1 rok a déle, kratší než 2 roky	2 měsíce
2 roky a déle	3 měsíce

Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi a standardně trvá dva měsíce. Pokud ale během této doby onemocníte, výpovědní lhůta se automaticky prodlužuje o počet dnů, kdy jste v pracovní neschopnosti. Po ukončení nemoci a předložení potvrzení od lékaře bude výpovědní lhůta pokračovat tam, kde byla přerušena.

Je důležité si uvědomit, že nemoc neznamená automatické prodloužení pracovního poměru. Po uplynutí celkové výpovědní lhůty, včetně dnů v pracovní neschopnosti, pracovní poměr končí, i když byste byli stále nemocní.

Překážky na straně zaměstnavatele

Zaměstnavatelé také mohou narazit na překážky, které ovlivní délku výpovědní lhůty. Pokud zaměstnavatel poruší pravidla pro výpověď, může se zaměstnanec bránit. V takovém případě se může stát, že soud prohlásí výpověď za neplatnou. Zaměstnanec pak může požadovat, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nebo mu může vzniknout nárok na odstupné ve výši náhrady mzdy za zbývající část výpovědní doby. Délka výpovědní lhůty se počítá ode dne doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne stanovené lhůty. Pro výpočet se započítávají všechny kalendářní dny, tedy i víkendy a svátky. Pokud poslední den výpovědní lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec na nejbližší následující pracovní den. Zaměstnavatel by si měl dát pozor na dodržení všech zákonných náležitostí výpovědi, aby se vyhnul případným sporům a finančním kompenzacím.

Nepodepsaná výpověď?

Nepodepsaná výpověď? Platí vůbec? To je otázka, která trápí nejednoho zaměstnance i zaměstnavatele. Zákoník práce je v tomto ohledu nekompromisní: výpověď musí být podepsaná, jinak je neplatná. To znamená, že pokud jste dostali výpověď, která není podepsaná vaším zaměstnavatelem, nemusíte se jí řídit. Stejně tak pokud jste zaměstnavatel a chcete dát zaměstnanci výpověď, musíte ji podepsat, jinak nebude platná.

A jak je to s výpovědní lhůtou? Ta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a její délka se odvíjí od délky vašeho pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce rozlišuje základní tříměsíční lhůtu a dále lhůty delší, a to v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Pro výpočet výpovědní doby se započítává celá doba trvání pracovního poměru, tedy i předchozí období, pokud jste u zaměstnavatele pracovali již dříve.

Důležité je si uvědomit, že výpovědní lhůta je stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele. To znamená, že pokud dáváte výpověď vy, musíte dodržet stejnou lhůtu, jako kdyby ji dával váš zaměstnavatel vám.

Co když to nevyjde?

Je pochopitelné, že i když se snažíte o co nejpřesnější výpočet výpovědní lhůty, můžou nastat nepředvídatelné okolnosti. Co když vám onemocní dítě a vy budete potřebovat nastoupit na ošetřovné? Nebo co když vám nový zaměstnavatel nabídne dřívější nástup? V takových případech je vždy nejlepší komunikovat. Promluvte si se svým současným zaměstnavatelem a zkuste se domluvit na dřívějším ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel není povinen vám vyhovět, ale v mnoha případech se s vámi pokusí najít kompromisní řešení. Pamatujte, že i když máte nárok na určitou délku výpovědní lhůty, vstřícná a otevřená komunikace může mnohé usnadnit a předejít zbytečným komplikacím.