Výpověď a nemocenská: Co teď?

Výpovědní doba běží dál

Pokud zaměstnanec podá výpověď a následně onemocní, vyvstává otázka, zda nemoc ovlivní běh výpovědní doby. Výpovědní doba běží i v době nemoci zaměstnance. To znamená, že i když je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, výpovědní doba mu plyne dál a pracovní poměr skončí uplynutím sjednané nebo zákonné výpovědní doby. Zaměstnanec má v době nemoci nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele po dobu prvních 14 dnů nemoci a poté na nemocenské dávky od státu. Nemoc zaměstnance tedy nemá vliv na trvání výpovědní doby, pouze mu zakládá nárok na finanční podporu během pracovní neschopnosti.

Nemocenská během výpovědní doby

Pokud zaměstnanec podá výpověď a během výpovědní doby onemocní, jeho právní situace se řídí zákoníkem práce. Výpovědní doba běží i nadále, a to i v případě, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má v tomto případě nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele pouze po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od 15. dne nemoci mu náleží nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení. Po skončení výpovědní doby, bez ohledu na to, zda je zaměstnanec stále v pracovní neschopnosti, pracovní poměr končí. Zaměstnanec by si měl včas podat žádost o nemocenské dávky na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Nárok na dovolenou

Zaměstnanec, který dal výpověď a následně onemocněl, se často ocitá v nejisté situaci. Jak je to s jeho nárokem na dovolenou? V první řadě je důležité si uvědomit, že výpovědní doba nezbavuje zaměstnance práva na dovolenou. Naopak, i v průběhu výpovědní doby má zaměstnanec právo na dovolenou za podmínky, že splní zákonné podmínky. Pokud zaměstnanec onemocní během výpovědní doby, dovolená mu nenáleží za dobu strávenou na nemocenské. V takovém případě se dovolená neposouvá a zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání dovolené v době nemoci. Zaměstnanec má právo na poměrnou část dovolené za odpracovanou část roku. V případě sporu je vždy vhodné obrátit se na příslušný odborový orgán nebo na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Propustit nemocného? Téměř nemožné!

Situace, kdy zaměstnanec dá výpověď a následně onemocní, není v praxi neobvyklá. Mnoho zaměstnavatelů si klade otázku, zda je možné v takovém případě výpovědní dobu zkrátit či propustit zaměstnance dříve. Odpověď zní: téměř nemožné! Zákoník práce v § 48 jasně stanovuje, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným, tedy v pracovní neschopnosti. Toto pravidlo chrání zaměstnance před ztrátou zaměstnání v době, kdy jsou zranitelní a nemohou si aktivně hledat novou práci. Výjimku tvoří situace, kdy je zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo dochází k likvidaci zaměstnavatele či jeho části. V ostatních případech je zaměstnavatel povinen dodržet výpovědní dobu i v případě, že je zaměstnanec nemocný. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy za dobu prvních 14 dnů nemoci a následně na nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení.

Aspekt	Zaměstnanec pracující	Zaměstnanec v výpovědní lhůtě
Nárok na náhradu mzdy v práci	Ano, dle Zákoníku práce	Ano, dle Zákoníku práce
Délka nároku na náhradu mzdy	Prvních 14 kalendářních dnů hradí zaměstnavatel	Prvních 14 kalendářních dnů hradí zaměstnavatel
Nárok na nemocenské dávky	Ano, od 15. dne nemoci hradí OSSZ	Ano, od 15. dne nemoci hradí OSSZ
Vliv nemoci na trvání výpovědní lhůty	Není v výpovědní lhůtě	Nemoc běh výpovědní lhůty neprodlužuje

Pracovní neschopnost po výpovědní době

Situace, kdy zaměstnanec dá výpověď a následně onemocní, s sebou přináší otázky ohledně trvání pracovního poměru a nároku na nemocenskou. Pokud zaměstnanec onemocní v průběhu výpovědní doby, nemá to na její délku vliv. Pracovní poměr skončí uplynutím sjednané výpovědní lhůty, a to i přesto, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Zaměstnanec v pracovní neschopnosti po dobu trvání výpovědní doby pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele a následně nemocenské dávky od státu. Zaměstnanec má nárok na nemocenskou i po skončení pracovního poměru, pokud pracovní neschopnost trvá. Důležité je, aby zaměstnanec dodržel všechny zákonné povinnosti, jako je oznámení pracovní neschopnosti zaměstnavateli a předložení lékařského potvrzení. V této situaci je vhodné se obrátit na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo, který poskytne konkrétní rady a pomůže s případnými nejasnostmi.

Situace, kdy zaměstnanec podá výpověď a následně onemocní, je v pracovním právu běžná a je upravena zákoníkem práce. Zaměstnanci nároky z důvodu nemoci nezanikají podáním výpovědi, a to ani v případě, že by k nemoci došlo v době běžící výpovědní lhůty.

Radomír Novotný

Evidence uchazečů o zaměstnání

V případě, že zaměstnanec podá výpověď a následně onemocní, jeho právní situace se oproti standardnímu průběhu výpovědní doby nemění. Zaměstnanec je i nadále v pracovním poměru a vztahují se na něj všechna práva a povinnosti s tím spojené, včetně nároku na nemocenskou. Výpovědní doba běží i v době nemoci a pracovní poměr končí dnem, který byl ve výpovědi stanoven. Zaměstnavatel nemá právo z důvodu nemoci výpověď jednostranně zrušit.

Zaměstnanec je povinen dodržovat stanovený postup pro hlášení pracovní neschopnosti a předkládat zaměstnavateli lékařské doklady. V případě porušení těchto povinností se vystavuje riziku sankcí, jako je například krácení nemocenské. Po skončení pracovního poměru přechází povinnost vyplácet nemocenskou na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Pro zaměstnance je důležité si včas zjistit, jakým způsobem a kam má o nemocenské dávky žádat po skončení pracovního poměru.

Nová práce během nemoci? Žádný problém!

Mnoho lidí si klade otázku, co se stane, když dají výpověď a onemocní. Může nová práce počkat, i když už běží výpovědní lhůta? Odpověď je jednoduchá: Ano, může. Dání výpovědi a následná nemoc neovlivňují nástup do nového zaměstnání. Zaměstnanec má právo nastoupit do nového zaměstnání ihned po skončení pracovního poměru u stávajícího zaměstnavatele, bez ohledu na to, zda je v době výpovědní lhůty nemocný. Právní situace je v tomto ohledu jednoznačná a chrání zaměstnance. Zaměstnavatel nemá právo bránit zaměstnanci v nástupu do nového zaměstnání z důvodu jeho nemoci. Je však důležité pamatovat na to, že zaměstnanec je povinen dodat novému zaměstnavateli potvrzení o ukončení předchozího pracovního poměru.

Hlídejte si termíny a lhůty

V případě, že zaměstnanec podá výpověď a následně onemocní, je klíčové si hlídat všechny termíny a lhůty, které s touto situací souvisí. Výpovědní doba běží i v době nemoci, pokud se strany nedohodnou jinak. Zaměstnanec je povinen doručit zaměstnavateli pracovní neschopnost nejpozději do 3 dnů od jejího vystavení. V průběhu nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele, a to po dobu 14 dnů. Po uplynutí této doby přechází výplata nemocenských dávek na Českou správu sociálního zabezpečení. Je důležité si uvědomit, že pokud by zaměstnanec nastoupil do nového zaměstnání před koncem výpovědní doby, ztratil by nárok na výplatu náhrady mzdy od původního zaměstnavatele.

V případě pochybností: Zeptejte se odborníka!

Výpovědní lhůta běží i v době nemoci, to znamená, že pracovní poměr skončí i v případě, že je zaměstnanec v době jejího konce stále nemocný. Zaměstnanec má i během výpovědní lhůty povinnost informovat zaměstnavatele o své neschopnosti k práci a dodržovat stanovený postup, tedy doručit mu včas neschopenku. Během nemoci v době výpovědní lhůty zaměstnanci náleží náhrada mzdy a to ve standardní výši a délce jako kdyby nebyl ve výpovědní lhůtě. Zaměstnavatel mu nesmí dát v době nemoci výpověď z důvodu jeho zdravotního stavu. Po skončení pracovního poměru, pokud je zaměstnanec stále nemocný, mu náleží nemocenská od státu, kterou vyplácí správa sociálního zabezpečení. V případě pochybností je vždy vhodné obrátit se na odborníka na pracovní právo, který dokáže poradit s konkrétní situací.