Překážky v práci na straně zaměstnavatele: Co říká zákoník práce?

Zákoník práce a překážky

Zákoník práce, konkrétně zákon č. 262/2006 Sb., se zabývá i situacemi, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Co to znamená v praxi? Jde o případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu sjednaném v pracovní smlouvě. Důvody mohou být různé: například porucha na stroji, výpadek dodávky elektřiny, živelná pohroma, ale i nařízení karantény. V takových případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady mzdy se liší podle toho, zda zaměstnavatel za překážku v práci odpovídá, či nikoliv. Pokud ano, náleží zaměstnanci náhrada mzdy v plné výši. Pokud ne, náleží mu náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku. Důležité je zmínit, že zaměstnanec je povinen se na práci uvolnit, jakmile překážka na straně zaměstnavatele pomine. Podrobnější informace o překážkách v práci na straně zaměstnavatele a náhradě mzdy naleznete v § 207 a násl. zákoníku práce.

Druhy překážek v práci

Zákoník práce rozlišuje překážky v práci na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen odlišovat důvody, pro které zaměstnanec nemůže konat práci. V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele se jedná o situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci z důvodů, které leží na straně zaměstnavatele. Zákoník práce upravuje překážky v práci v části sedmé, v hlavě třetí, § 207 až § 211. Mezi nejčastější překážky v práci na straně zaměstnavatele patří: nedostatek surovin nebo materiálu potřebného k výkonu práce, porucha na strojním zařízení, výpadek elektrické energie, nepříznivé povětrnostní podmínky, překážky, které znemožňují zaměstnavateli přidělovat zaměstnanci práci v důsledku obecných opatření orgánů veřejné moci. V případě, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy se však neposkytuje za první den překážky v práci, pokud tato překážka trvá kratší dobu než jedna směna.

Překážka na straně zaměstnavatele	Délka překážky	Náhrada mzdy
Nedostatek práce	Libovolná, dle situace zaměstnavatele	Alespoň 60 % průměrného výdělku
Porucha na strojním zařízení, стихийní pohroma	Doba trvání překážky	Alespoň 100 % průměrného výdělku (prvních 10 pracovních dnů může být nižší, nejméně však 60 %)

Náhrada mzdy

V případě, že vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážek na jeho straně, máte dle zákoníku práce nárok na náhradu mzdy. Zákoník práce č. 262/2006 Sb., konkrétně § 207 až § 210, upravuje problematiku překážek v práci na straně zaměstnavatele a s tím související náhrady mzdy. Náhrada mzdy vám náleží ve výši průměrného výdělku, pokud se nejedná o některou z výjimek stanovených zákoníkem práce. Mezi tyto výjimky patří například situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu živelné události nebo jiné nepředvídatelné události, které nemohl zabránit. V takovém případě vám náleží náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Důležité je zmínit, že nárok na náhradu mzdy máte pouze v případě, že jste připraveni vykonávat práci, ale zaměstnavatel vám ji nemůže přidělit z důvodu na své straně. Pokud byste například odmítli nabízenou práci, nárok na náhradu mzdy by vám nenáležel.

Výše náhrady mzdy

V případě, že vám vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele, máte dle zákoníku práce (§ 208) nárok na náhradu mzdy. Výše této náhrady se liší podle povahy překážky. Pokud se jedná o překážku v práci z důvodu prostojů, máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. V případě ostatních překážek v práci na straně zaměstnavatele, jako je například přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, máte nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Důležité je zmínit, že kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis může stanovit pro zaměstnance výhodnější podmínky, než zákoník práce. To znamená, že náhrada mzdy může být v některých případech i vyšší. Pro bližší informace se obraťte na příslušná ustanovení zákoníku práce, konkrétně na § 208, kde naleznete detailní informace o překážkách v práci na straně zaměstnavatele a výši náhrady mzdy.

"Překážky v práci na straně zaměstnavatele upravuje zákoník práce v dílu třetím, hlavě třetí, § 207 až § 210."

Prokop Hora

Doba poskytování náhrady

Zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy v případě, že zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Doba poskytování této náhrady se liší v závislosti na druhu překážky.

V případě některých překážek, jako je například přerušení práce z důvodu poruchy na strojním zařízení, je zaměstnavatel povinen poskytovat náhradu mzdy v plné výši po celou dobu trvání překážky. U jiných překážek, jako je například zastavení prací pro nepříznivé počasí, je délka poskytování náhrady omezena. V takovém případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, a to maximálně za prvních 10 pracovních dnů.

Je důležité si uvědomit, že délka poskytování náhrady mzdy se může lišit i v závislosti na kolektivní smlouvě nebo jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vždy je proto vhodné se s těmito dokumenty seznámit, případně se obrátit na odborovou organizaci nebo právníka specializujícího se na pracovní právo. Podrobnější informace k této problematice naleznete v zákoníku práce, konkrétně v části týkající se překážek v práci na straně zaměstnavatele.

Nepřijetí na pracoviště

Nepřijetí na pracoviště představuje překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a vytvářet pro výkon práce vhodné podmínky. Pokud zaměstnavatel tyto povinnosti neplní a brání zaměstnanci v přístupu na pracoviště, jedná se o překážku v práci na jeho straně. Důsledkem je nárok zaměstnance na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec má nárok na tuto náhradu i v případě, že se na pracoviště nedostaví, protože mu v tom zaměstnavatel brání.

Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnavatel odmítne zaměstnanci vydat pracovní pomůcky, bez kterých nemůže práci vykonávat, nebo mu znemožní vstup do objektu, kde se pracoviště nachází. V takovém případě se zaměstnanec nemusí obávat postihu za to, že nepracuje, jelikož překážka je na straně zaměstnavatele. Pro uplatnění práv je však důležité, aby zaměstnanec svůj úmysl pracovat zaměstnavateli řádně oznámil a prokázal, že mu v práci bylo bráněno. Relevantní ustanovení týkající se překážek v práci na straně zaměstnavatele nalezneme v zákoníku práce, konkrétně v § 208.

Pracovní volno

Zaměstnavatel má ze zákona povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno v případě tzv. překážek v práci na straně zaměstnavatele. Zákoník práce upravuje tyto situace v § 208. Mezi nejčastější překážky patří například porucha na strojním zařízení, výpadek energií, živelná událost nebo nařízení karantény. V těchto případech nemůže zaměstnanec konat práci zejm. z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu poskytnutého pracovního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady se liší v závislosti na tom, zda se jedná o překážku, kterou zaměstnavatel nemohl ovlivnit, nebo zda ji mohl ovlivnit. V případě, že zaměstnavatel nemohl překážce zabránit, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pokud však zaměstnavatel mohl překážce zabránit, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku. Důležité je zmínit, že zaměstnanec je povinen se po dobu trvání překážky v práci zdržovat na svém pracovišti, pokud mu zaměstnavatel neurčí jinak.

Ukončení pracovního poměru

V některých případech může dojít k situaci, kdy je zaměstnavatel nucen dočasně přerušit poskytování práce. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) tyto situace označuje jako překážky v práci na straně zaměstnavatele. Mezi ně patří například živelné pohromy, havárie, organizační změny nebo nedostatek surovin. V takových případech nemůže zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci v plném rozsahu, ačkoliv je zaměstnanec připraven ji vykonávat.

Důležité je, že výskyt překážek v práci na straně zaměstnavatele nezakládá automaticky důvod pro ukončení pracovního poměru. Naopak, zákoník práce v § 52 a násl. stanoví, jak má zaměstnavatel v těchto situacích postupovat. V první řadě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to alespoň ve výši 80 % za dobu trvání překážky v práci. Teprve pokud by překážka v práci trvala nepřiměřeně dlouho a nebylo by možné ji v dohledné době odstranit, mohlo by se jednat o důvod pro rozvázání pracovního poměru, a to z důvodu organizačních změn. I v takovém případě by však musel zaměstnavatel dodržet veškeré zákonné podmínky pro výpověď z pracovního poměru, včetně poskytnutí výpovědní doby a odstupného.