Náležitosti pracovní smlouvy: Co v ní nesmí chybět?

Identifikační údaje smluvních stran

V této části pracovní smlouvy je potřeba uvést úplné a přesné identifikační údaje obou smluvních stran, tedy zaměstnavatele a zaměstnance. U zaměstnavatele se jedná o:

Obchodní jméno nebo název,

Sídlo – adresa, případně další kontaktní údaje,

IČO a právní formu.

U zaměstnance je nutné uvést:

Jméno a příjmení,

Datum narození,

Adresu trvalého pobytu, případně adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu,

Číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti.

Správné a úplné uvedení identifikačních údajů smluvních stran je zásadní pro platnost pracovní smlouvy. V případě, že údaje nebudou uvedeny správně nebo úplně, může být smlouva považována za neplatnou.

Datum vzniku pracovního poměru

Jednou ze základních náležitostí pracovní smlouvy, bez níž by byla neplatná, je i údaj o dni vzniku pracovního poměru. Tento údaj je klíčový pro určení okamžiku, od kterého pro vás začínají platit práva a povinnosti zaměstnance a pro zaměstnavatele povinnosti zaměstnavatele. Zákoník práce nestanovuje pro datum vzniku pracovního poměru žádná omezení. Může se tedy jednat o den shodný s dnem uzavření pracovní smlouvy, ale také o den pozdější. Datum vzniku pracovního poměru je důležité i pro řadu dalších aspektů pracovněprávního vztahu, jako je například nárok na dovolenou, výpovědní doba nebo odstupné. V případě, že by pracovní smlouva datum vzniku pracovního poměru neobsahovala, platí, že pracovní poměr vzniká dnem, kdy byl sjednán, tedy dnem, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na obsahu pracovního poměru. Vždy je však vhodné, aby bylo datum vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě výslovně uvedeno, a to z důvodu právní jistoty.

Popis práce a zařazení

V rámci náležitostí pracovní smlouvy hraje popis práce a zařazení klíčovou roli. Tento bod smlouvy definuje, co se od vás jako zaměstnance očekává, a poskytuje vám jasnou představu o vašich pracovních povinnostech. Zároveň slouží jako referenční bod pro hodnocení vaší práce a případné budoucí spory. Popis práce by měl být dostatečně konkrétní a srozumitelný, aby neponechával prostor pro dezinterpretaci.

Mezi požadavky a prvky, které musí popis práce obsahovat, patří: název pracovní pozice, stručný popis náplně práce, seznam hlavních pracovních úkolů a odpovědností, místo výkonu práce a nadřízený, kterému budete zodpovídat. Důležité je také uvést, zda se jedná o práci na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek, nebo o jinou formu pracovního vztahu.

Pečlivě si prostudujte popis práce a zařazení ještě před podpisem pracovní smlouvy. Pokud máte jakékoli nejasnosti, nebojte se zeptat. Jasná a srozumitelná pracovní smlouva je v zájmu obou stran.

Místo výkonu práce

Jednou z důležitých náležitostí pracovní smlouvy, kterou upravuje Zákoník práce, je i určení místa výkonu práce. Místo výkonu práce je adresa, kde bude zaměstnanec vykonávat sjednanou práci. Nestačí uvést pouze obec, ale je nutné specifikovat ulici a číslo popisné, případně i další údaje, pokud je to pro určení místa výkonu práce nezbytné. Pokud zaměstnavatel provozuje více činností na různých adresách, je nezbytné v pracovní smlouvě přesně specifikovat, na které z nich bude zaměstnanec pracovat. Přesné určení místa výkonu práce je důležité pro řadu aspektů pracovního poměru, například pro určení cestovních náhrad, případně pro posouzení, zda se jedná o práci přesčas. V některých případech může být sjednáno i místo výkonu práce, které není pevně dané, ale pohybuje se v určitém vymezeném okruhu. V takovém případě musí být v pracovní smlouvě jasně stanoveny podmínky a rozsah mobility zaměstnance.

Výše mzdy a splatnost

Jednou z nejdůležitějších náležitostí pracovní smlouvy je bezesporu sjednaná mzda. Zákoník práce jasně stanoví, že pracovní smlouva musí obsahovat ujednání o mzdě nebo platu, a to včetně její výše, doplňků a termínu splatnosti. Nestačí tedy pouze obecně zmínit, že zaměstnanec bude za práci odměňován. Zaměstnavatel je povinen uvést konkrétní částku, ať už se jedná o měsíční mzdu, hodinovou sazbu nebo odměnu za kus práce. Důležité je také specifikovat, zda se jedná o mzdu hrubou, nebo již o částku sníženou o daň z příjmu a pojistné.

S výší mzdy úzce souvisí i termín její splatnosti. Zákoník práce stanoví, že mzda musí být splatná v pravidelném měsíčním termínu a nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V pracovní smlouvě je tak nutné uvést konkrétní datum, kdy bude mzda zaměstnanci poukázána na účet. Pokud smlouva datum výplaty neobsahuje, platí ze zákona, že mzda je splatná poslední den kalendářního měsíce.

V případě, že pracovní smlouva tyto náležitosti neobsahuje, není neplatná. Zaměstnanec má však právo se domáhat doplnění smlouvy o chybějící náležitosti. Vždy je proto vhodné věnovat pracovní smlouvě dostatečnou pozornost a před jejím podpisem si důkladně zkontrolovat všechny body, včetně těch týkajících se mzdy a její splatnosti.

Pracovní doba a odpočinek

Nedílnou součástí každé pracovní smlouvy je i sjednání pracovní doby a doby odpočinku. Zákoník práce jasně stanovuje minimální a maximální limity, které musí být dodrženy. Zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance pracovat déle, než je zákonem stanoveno. Pracovní doba nesmí překročit 40 hodin týdně. V kolektivní smlouvě se může sjednat i kratší pracovní doba. Důležité je zmínit i přestávky v práci, na které má zaměstnanec ze zákona nárok. Pokud pracovní doba trvá déle než 6 hodin, náleží zaměstnanci přestávka v délce nejméně 30 minut. U kratší pracovní doby je délka přestávky na dohodě. Stejně tak musí být v pracovní smlouvě ošetřena i práce přesčas, práce v noci a o víkendech. Vždy je nutné dbát na to, aby byly dodrženy všechny zákonné podmínky a aby pracovní smlouva byla v souladu s platnou legislativou.

Délka zkušební doby (pokud je sjednána)

Zkušební doba není povinnou součástí pracovní smlouvy. Pokud se na ní strany dohodnou, musí být písemně sjednána a to nejpozději v den nástupu do práce. V opačném případě se má za to, že sjednána nebyla. Délka zkušební doby nesmí u pracovního poměru na dobu neurčitou přesáhnout 3 měsíce, u pracovního poměru na dobu určitou 1/3 sjednané doby, nejdéle však 3 měsíce. Zkušební doba musí být pro obě strany stejná. Není možné, aby zaměstnavatel měl sjednanou zkušební dobu delší než zaměstnanec. Během zkušební doby může kterákoli ze stran pracovní poměr ukončit z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi.

Jasně a srozumitelně sepsaná pracovní smlouva, zahrnující všechny zákonné náležitosti, je základem zdravých pracovních vztahů a předchází zbytečným nedorozuměním.

Zdeněk Kovář

Ujednání o mzdě za dobu překážek v práci

V rámci náležitostí pracovní smlouvy je důležité věnovat pozornost i ujednání o mzdě za dobu překážek v práci. Zákoník práce definuje různé druhy překážek, ať už se jedná o překážky na straně zaměstnance (např. důležité osobní překážky) nebo na straně zaměstnavatele (např. prostoje). Pracovní smlouva by měla jasně stanovit, jakým způsobem bude mzda za dobu těchto překážek zaměstnanci poskytována. Zákoník práce v některých případech stanoví, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (např. při výkonu státní služby), v jiných případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy v jiné výši (např. 60 % průměrného výdělku při překážkách v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti). Důležité je, aby pracovní smlouva byla v souladu s platnými právními předpisy a neobsahovala ustanovení, která by byla pro zaměstnance méně výhodná. V případě nejasností ohledně ujednání o mzdě za dobu překážek v práci je vhodné obrátit se na odborníka na pracovní právo.

Ujednání o dovolené

V rámci náležitostí pracovní smlouvy hraje důležitou roli i sjednání dovolené. Zákoník práce stanoví minimální rozsah dovolené, ale pracovní smlouva může tento rozsah pro zaměstnance výhodněji upravit. Pracovní smlouva by měla jasně specifikovat délku dovolené, a to v týdnech nebo pracovních dnech. Dále je vhodné uvést, zda má zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo za odpracovanou dobu. V případě, že se dovolená poskytuje za odpracovanou dobu, je nutné v pracovní smlouvě specifikovat, jaký poměr odpracované doby zakládá nárok na dovolenou. Smlouva by měla také upravovat pravidla pro čerpání dovolené, a to včetně termínu, do kdy je zaměstnanec povinen dovolenou vyčerpat. Pokud pracovní smlouva nestanoví jinak, platí ustanovení zákoníku práce. Vždy je vhodné, aby si zaměstnanec před podpisem pracovní smlouvy ověřil, zda jsou v ní obsažena ustanovení o dovolené, která jsou pro něj výhodná a srozumitelná.

Výpovědní doba a důvody výpovědi

Důležitou součástí každé pracovní smlouvy je i úprava délky výpovědní doby a důvodů, pro které může být pracovní poměr ukončen. Zákoník práce stanoví minimální délku výpovědní doby, která činí dva měsíce. Tato lhůta běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Smluvní strany se ovšem mohou dohodnout i na delší výpovědní době, a to buď přímo v pracovní smlouvě, nebo v dodatku k ní. Pracovní smlouva musí obsahovat i výčet důvodů, pro které může být dána výpověď. Zákoník práce rozlišuje výpovědní důvody, které může využít pouze zaměstnavatel, a důvody, pro které může dát výpověď jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Mezi důvody, pro které může dát výpověď pouze zaměstnavatel, patří například nadbytečnost zaměstnance, zrušení zaměstnavatele nebo jeho přemístění. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu.

Náležitosti Pracovní Smlouvy

Položka	Popis	Příklad
Identifikační údaje stran	Jméno a adresa zaměstnavatele a zaměstnance	Zaměstnavatel: ABC Firma s.r.o., Novákových 123, Praha 1 Zaměstnanec: Jan Novák, Hlavní 456, Praha 2
Druh práce	Konkrétní popis pracovních činností	Obchodní zástupce pro oblast IT
Místo výkonu práce	Adresa nebo obec, kde bude práce vykonávána	Praha, sídlo společnosti a přilehlý region
Den nástupu do práce	Datum, kdy pracovní poměr začíná	1. března 2024

Podpisy obou smluvních stran

Zákoník práce jasně stanovuje, že pracovní smlouva musí mít písemnou formu a musí být podepsána oběma smluvními stranami. Tento zdánlivě jednoduchý akt má zásadní význam, protože stvrzuje souhlas zaměstnance i zaměstnavatele s obsahem smlouvy a jejich vůli zavázat se k plnění sjednaných podmínek. Absence podpisu kterékoli ze stran má za následek neplatnost celé pracovní smlouvy. Pro zajištění právní jistoty je nezbytné, aby podpisy byly čitelné a úplné. V praxi to znamená, že nestačí pouhé parafování, ale je nutné uvést celé jméno a příjmení. V případě, že některá ze smluvních stran je právnickou osobou, podepisuje smlouvu osoba oprávněná jednat jejím jménem, a to s uvedením funkce. K podpisu se zpravidla připojuje i datum, které označuje okamžik, kdy smlouva nabývá platnosti.